Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Webbův teleskop pozoroval prašný disk u červeného trpaslíka
Jan Herzig Vytisknout článek

Webbův teleskop pozoroval prašný disk u červeného trpaslíka

Prašný disk u hvězdy AU Mic zachycený JWST na dvou různých vlnových délkách v infračervené části spektra
Autor: NASA, ESA, CSA, K. Lawson (Goddard Space Flight Center), zpracování A. Pagan (STScI)

V posledních dnech nám dalekohled Jamese Webba nabízí doopravdy jeden objev za druhým. V tomto trendu pokračuje i nedávno zveřejněné pozorování prašného disku u nedaleké mladé hvězdy. Je to poprvé, co dalekohled Jamese Webba pozoroval dříve známý prašný disk na daných vlnových délkách v infračervené části spektra. Mimo jiné nám toto pozorování odhaluje možné složení tohoto disku a jeho vnitřní fungování.

Obklopuje hvězdu AU Microscopii, zkráceně také jen AU Mic. Ta je od nás vzdálena 32 světelných let a na obloze ji najdeme v poměrně nevýrazném souhvězdí Mikroskopu na jižní obloze. Jedná se o nedávno zrozeného červeného trpaslíka.

Hvězda je přibližně 23 milionů let stará, z čehož vyplývá, že už by v tomto systému měl být završen proces formace planet. Ten totiž obvykle trvá 10 milionů let. Tomu odpovídá i to, že byly u této hvězdy jinýmy teleskopy již dříve objeveny dvě planety. Disk, který JWST pozoroval tak jednoznačně není protoplanetární. Ten hvězdu obklopuje krátce po jejím vzniku a materiál v něm se postupně shlukuje do větších a větších těles. Některé shluky se postupem času stanou planetami, jiné zbydou jako větší či menší asteroidy a část zůstane jako prach. Každopádně však ve chvíli, kdy už byly u hvězdy objeveny zformované planety, nemluvíme o protoplanetárním disku.

Prašný disk, který nyní Webb pozoroval a který zbyl i po formaci planet, bychom tak mohli spíše přirovnat k pásu asteroidů. V tomto případě je totiž výsledkem kolizí planetesimál, tedy menších shluků prachu, které se mohly stát planetami. Jedná se o jeden z mála případů, kdy je mladá hvězda, u níž jsou již objeveny exoplanety, obklopena takto blízkým a výrazným prašným diskem. Od své mateřské hvězdy je vzdálen kolem pouhých 5 astronomických jednotek, tedy asi 750 milionů kilometrů. To odpovídá vzdálenosti Jupiteru od Slunce.

Schéma přístroje NIRCam, který snímek pořídil Autor: NASA/STScI
Schéma přístroje NIRCam, který snímek pořídil
Autor: NASA/STScI
K pozorování využili vědci přístroj NIRCam Webbova dalekohledu. Ten mimo jiné disponuje tzv. koronografem, tedy přístrojem, který zablokuje světlo centrální hvězdy, aby bylo možno pozorovat slabší objekty kolem ní, jako jsou exoplanety nebo takovéto disky. Jeho název je odvozen od prvního a stále nejčastějšího způsobu využití, kdy tento přístroj zastíní sluneční disk, čímž zablokuje jeho záření, abychom v jeho okolí mohli pozorovat jinak přezářenou, slabou, sluneční korónu.

Byly pořízeny celkem dva snímky, modrý na vlnové délce 3,56 mikronu (milióntiny metru) a červený na vlnové délce 4,44 mikronu. Astronomové zjistili, že se disk jeví jasnější na kratších vlnových délkách, což je dovedlo k závěru, že je tvořen jemným prachem, který více rozptyluje právě světlo s kratší vlnovou délkou. To odpovídá předcházejícím studiím, které předpověděly, že tlak záření hvězdy AU Mic není (narozdíl od tlaku záření hmotnějších hvězd) dostatečný na to, aby vytlačil jemný prach z disku.

Získaná data dalece předčila původní očekávání vědců, kteří tuto studii iniciovali. Oproti předpokladům byl disk jasnější a blíže mateřské hvězdě a také dokázali rozlišit větší detaily, než očekávali. Do budoucna je jejich cílem podobnou metodou přímo pozorovat obří planety podobné Jupiteru a Saturnu na vzdálených oběžných drahách. Ty je totiž velmi obtížné detekovat rozšířenějšími metodami, jako je ta tranzitní a ta zakládající se na změnách radiální rychlosti hvězd.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Nircam, Exoplaneta, Prachový disk, Kosmický prach, Jwst, Vesmírný dalekohled Jamese Webba


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »